Sláva Ukrajině - aneb kdo řídil operaci „Dunaj“
My jsme si touto zkušeností prošli několikrát. Naposledy v roce 1968, kdy v noci z 20. na 21. srpna vpadly armády pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa o síle několika set tisíc mužů pod krycím názvem „Operace Dunaj“. Celkem se jednalo o 28 divizí čítajících téměř čtyři sta tisíc vojáků, cca šest tisíc tanků a dvanáct set letadel. (O jejich vstupu do Československa rozhodlo nejvyšší vedení SSSR o dva dny později). Hlavní podíl na invazi měla armáda Sovětského svazu, výrazně slabší účast měla vojska Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Vojska Německé demokratické republiky sice dostala rozkaz se operace neúčastnit, aby jejich přítomnost mezi invazními vojsky nevyvolala vzpomínky na německou okupaci z března 1939. Nicméně Němci, staří válečníci, se nakonec na okupaci podíleli. Paradoxně to byl právě 7. motostřelecký pluk východoněmecké armády, který již 20. srpna 1968 ve 21,40 překročil hraniční závoru ve Vejprtech a němečtí vojáci se tak, navzdory dříve vyhlášenému zákazu, stávají prvními členy invazních vojsk na území ČSSR. Zeměmi Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie (ta dokonce na protest vystoupila z Varšavské smlouvy) a Rumunská socialistická republika.
Veřejnost během prvního týdne okupace kladla silný odpor vůči okupantům, čímž zabránila ustanovení Dělnicko-rolnické vlády kolaborující s okupanty. Spontánní masové protesty trvaly týden a zdiskreditovaly tak socialismus sovětského typu v očích světové veřejnosti. Cenou bylo 137 mrtvých (5 vojáků a 3 policisté spáchali pod vlivem událostí sebevraždu), 500 těžce a stovky dalších lehce zraněných civilistů. Operace Dunaj byla ukončena 4. listopadu 1968. Do tohoto termínu naši vlast opustily armády BLR, NDR, PLR a MLR. Vojska SSSR zůstala v Československu až do roku 1991.
Mezi stoupence tohoto silového řešení se zařadili sovětský ministr obrany Ukrajinec Andrej Grečko, šéf KGB Rus Jurij Andropov, předseda prezídia Nejvyššího sovětu Ukrajinec Nikolaj Podgornyj, první tajemník ÚV KS Ukrajiny - pochopitelně Ukrajinec Petro Šelest. Ukrajina totiž nehodlala připustit, aby se její západní soused odvracel od tuhého marxismu-leninismu. Zastáncem vojenského řešení byl i velitel Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy Ivan Jakubovskij a sovětský ministr zahraničí Andrej Gromyko. Během srpnových jednání pak přesvědčili i váhající členy politbyra – zejména samotného generálního tajemníka Brežněva, premiéra Kosygina, hlavního ideologa Suslova a další, kteří zřejmě dosud nebyli jednoznačnými příznivci invaze.
Velením operace Dunaj byl pověřen ostřílený ukrajinský generál Ivan Pavlovskij, který si za tento dobře splněný úkol vysloužil Zlatou hvězdu hrdiny SSSR a místo v Ústředním výboru strany. Přesto však pod dojmem nabytých zkušeností v Československu o 11 let později odmítl účast na invazi do Afghánistánu, což ukončilo jeho vojenskou kariéru.
Po roce 1989 došlo na omluvy. Kromě Sovětského svazu, respektive Ruska se za okupaci omluvily i ostatní státy, které se účastnily invaze. Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa z roku 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i poslední komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski. Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy. Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí. V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci. Rusko s omluvou posečkalo až do března 2006, kdy při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Do té doby Rusové poněkud „kličkovali“. V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí.
Určitě tedy žádný z těchto států není na invazi do Československa pyšný. Nikdo, až na Ukrajinu. Ukrajinští vojáci, kteří se invaze do Československa v roce 1968 zúčastnili, byli u příležitosti výročí 50 let operace Dunaj v roce 2018 znovu oceněni. Velitel invazních vojsk se tohoto vyznamenáni nedočkal. Ukrajinský generál Ivan Gregorjevič Pavlovsky zemřel v Moskvě 27. dubna 1999.
Petr Říha
Cestovka naruby (upraveno na příkaz administrátora)
Vždycky jsem si myslel, že cestovní kancelář je tu proto, aby klienta, za jeho peníze odvezla do zvolené destinace, kde si za své peníze užije. Ale nebyl by to podnikavý člověk, aby nevymyslel pro něj výhodnější způsob turistiky.
Petr Říha
Zavlaje nad Pražským hradem bílá vlajka?
Všichni pamatujeme na 19. září 2015, kdy na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana vyvěsili členové uskupení Ztohoven na střechu Hradu obří červené trenýrky.
Petr Říha
Hoří má panenko - Hubáčková
Náš nejmladší národní park opět prochází zkouškou ohněm. Hořelo zde již několikrát, ovšem v rozsahu, kdy je zničeno téměř 14% plochy, to ještě nebylo. Nicméně ty menší požáry byly varování, varování, že je něco špatně.
Petr Říha
Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!
Tímto slavným výkřikem Josefa Švejka končí film Poslušně hlásím, vyjadřující absurdnost situace, neboť kdyby tam lidi nebyli bylo by zbytečné tam střílet z děl. „Jak myslíte, Švejku, že bude vojna dlouho trvat?“
Petr Říha
XI. Sjezd ČSBS, aneb když ruka ruku myje
Za svůj život jsem zažil několik sjezdů. Byly ustavující, slučovací, řádné i mimořádné. Tenhle byl sice řádný, ale velmi mimořádný a zřejmě pro mne i pro bojovníky poslední.
Petr Říha
Dva roky prázdnin
Už jsme si zvykli na naplnění vizí Julesa Verna, cestujeme ZE ZEMĚ NA MĚSÍC, hlubiny oceánů brázdí ponorka NAUTILUS (dokonce atomová), ponořili jsme se DVACET TISÍC MIL POD MOŘE
Petr Říha
Medaile pro Prymulu
Ty tam jsou doby, kdy nás naše média každý den informovala o tom, kolik uhlí narubali horníci na Donbase a kolik nadojila kráva rekordmanka v Charkově. Situace se změnila a o Rusku se dnes nedozvíte téměř nic.
Petr Říha
Hitler je gentleman
Tak máme zase dlouholetou kauzu, kdy naši dobře placení soudci již pět let bádají nad tím, zda prezident republiky viděl něco, co existuje nebo neexistuje a do jaké míry je vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová
Petr Říha
Vlasovci - aneb muži bez budoucnosti
Stále se dovídáme další a další nové informace o tom, jak a kdy vlastně 2. světová válka v Evropě skončila a kdo měl jak velký podíl na konečném vítězství.
Petr Říha
„Benešovy dekrety“ po sté a první
O takzvaných Benešových dekretech dnes mluví kdekdo, ale málokdo četl alespoň jejich seznam a ví, kolik jich bylo, proč byly vydány, k čemu ve své době sloužily a jakou mají hodnotu dnes.
Petr Říha
Smrt darebáka
Trestní kolegium Nejvyššího soudu se vyznamenalo. Páni soudci se hluboce zamysleli a přišli na to, jak dále darebákům ulehčit život. Darebákům, kteří už nemají strach z trestu smrti, kteří mají ve vězení možnost studia, televizi,
Petr Říha
Daj-li mi medaili nebo nedaj-li mi medaili
Anton Špelec ostrostřelec, Toho když to popadne, Poručí si liquére - A to špatně dopadne. Já bych do toho kop. Ta medaile bude můj hrob... zpívá Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec.
Petr Říha
Je stát náš kamarád? 2. díl
S rozmachem španělských zámořských objevů a následnou kolonizací dobytých území s drancováním pokladů místních kultur i nerostných zdrojů se snažily Francie a Anglie oslabit vzrůstající moc a sílu Španělska,
Petr Říha
Petr nebo Pavel - padni komu padni.
Tak mně zase poněkud „hnuly žlučí“ hrátky, které se rozehrávají na našem nejprokletějším ministerstvu. Naší „srandovní“ armádě s třiceti tanky, předraženými a poruchovými Pandury, půjčenými letadly, nefunkčními padáky .......
Petr Říha
Je stát náš kamarád ? 1. díl
Možná, že namítnete, že stát přece nemusí být náš kamarád – že má své funkce, ale nějaké „kamarádšofty“ mezi to nepatří.
Petr Říha
Otevřený dopis předsedovi strany o volebních podvodech ČSSD
Od roku 1989 jsem úspěšně prošel všemi komunálními volbami v Petrovicích a někdy to nebylo příjemné - ale stále "přituhuje". V těchto volbách už jsem se setkal skoro se vším - lži, nadávky, zneužívání obecních peněz pro volby....
Petr Říha
Sloup panny Marie versus pomník Marie Terezie
Vždycky jsem si myslel, že lidé raději budují než boří. Pak jsem se ale zamyslel nad tím, proč vlastně producenti nabízejí ve filmech tolik rozbitých aut, požárů, výbuchů...
Petr Říha
Hledám hrázného! Zn. Vypusťme kaprům rybník!
Díval jsem se na reportáže ze sobotní demonstrace odborářů a levicových politiků a na nedělní komentáře a bylo mi z toho moc smutno. Nikde vlastně nezaznělo to, co tam těch 100 000 lidí přivedlo !!!!
Petr Říha
Absurdistán I.aneb Jak Krystýna s Jardou Vítkovi chtěli vzít hračku
Tak nám zabili Ferdinanda, řekla paní Müllerová!.....tedy: „Tak nám zavřeli úplatkáře“. Švejk na vozíku huláká „Na Bělehrad“ a my bychom asi měli provolávat slávu systému, který se konečně odhodlal potrestat někoho za korupci
Petr Říha
Jsme to, co jíme
Člověk údajně stojí na vrcholu potravního řetězce. Je to zcela určitě pravda, i když o své postavení musí neustále bojovat a lze ho mnohdy i zpochybnit. Snědl člověk kupříkladu víc krokodýlů nebo krokodýli lidí?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x