„Benešovy dekrety“ po sté a první
Navíc formulace „Benešovy dekrety“ je podle mne zhruba stejná zhovadilost jako „spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha“. Formulace vycházející z dobové rétoriky, ať již nacistické, či jiné, je přinejmenším zavádějící. Páchají se zločiny… a prezident Beneš podepsal dekrety schválené exilovou vládou stejně tak, jako dnes podepisují prezidenti zákony schválené parlamentem. Jelikož parlament v té době neexistoval, byla exilová vláda jedinou představitelkou československé státní moci, která byla oprávněna vydávat zákonné normy pod názvem Ústavní nebo jen dekret presidenta republiky. První dekrety vznikly již na počátku války (Ústavní dekret presidenta republiky č. 1/1940 ze dne 21. července 1940 o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení ČSR) a zpracovávala je jednotlivá exilová ministerstva. Přesto některá média vytvářejí dojem, jako by se jednalo o individuální aktivitu prezidenta Beneše, který po válce dekrety sám napsal, sám je podepsal a vyhlásil, aby vyhnal Němce, sebral jim majetek a poškodil i ty, kterým nezbývalo nic jiného než „z donucení“ přijmout německé státní občanství a vstoupit do NSDAP. Dekretů bylo vydáno do konce roku 1945 143. Po projednání v exilové vládě a po jejím schválení je kromě prezidenta podepsali: předseda vlády Dr. Jan Šrámek a členové exilové vlády Ján Bečko, Václav Majer, Ján Lichner, František Němec, Dr. Jaroslav Stránský a další. Poslední dekret podepsali v listopadu 1945 kromě prezidenta i předseda vlády Zdeněk Fierlinger a Dr. Jaroslav Stránský.
První poválečný dekret například zrušil všechny majetkové převody, které byly provedeny od zániku 1. republiky. Podle vzoru Francie podepsal prezident Beneš 24. 10. 1945 dekrety č. 100-104, které umožnily znárodnění zestátněním všech dolů, bank, pojišťoven a velkých průmyslových podniků. Podobná situace jako v Československu byla totiž v té době téměř ve všech okupovaných evropských zemích, které k vydávání dekretů také přistoupily. Okupací a válkou rozvrácené hospodářství bylo nutno co nejdříve vrátit do původních kolejí. Dekrety sloužily především tomuto cíli. Okamžitě se vznikem prozatímního Národního shromáždění také jejich vydávání ustalo a zákonodárnou moc převzal tento nový Parlament.
Zároveň si musíme uvědomit, že československá reprezentace nebyla klíčovým hráčem v poválečném uspořádání Evropy, a tak mnohdy jen duplikovala postup jiných států. Vydávání dekretů bylo mnohdy spojeno s plněním závazků stanovených v mezinárodních spojeneckých dohodách vítězných mocností. Týká se to především tolik diskutovaného odsunu Němců z českého pohraničí. Tento problém byl „na stole“ i koncem března 1945 v Moskvě, kde se konala porada mezi československými a sovětskými představiteli, na níž byly projednány základní otázky poválečného uspořádání záležitostí osvobozené Československé republiky. Jednání se účastnil Vjačeslav Michajlovič Molotov, Andrej Vyšinskij a Valerian Alexandrovič Zorin. Z naší strany byl přítomen Eduard Beneš, Jan Masaryk a Zdeněk Fierlinger. Stěžejním problémem byla právě otázka transferu německého a maďarského obyvatelstva. Při jednáních zaznělo, že otázku transferu z Československa spojují vítězné mocnosti s otázkou transferu německého obyvatelstva z Polska, (respektive z území, jež Polsku po válce připadne). Zároveň zde padl názor, že nebude nutno vysídlit všechny Němce. Ze tří milionů by mohlo zůstat v Československu cca 800 000. Na jednáních z české strany zaznělo, že: „Je třeba vyslati především veškerou německou buržoasii, zatím co vůči německému dělnictvu lze postupovati benevolentněji“. Co se týče transferu maďarského obyvatelstva, bylo vyhodnoceno, že z celkového počtu 600 000, jich loajálních bude pouhých cca 200 000, kteří budou moci zůstat. Princip odsunu byl dále také zakotven v „Postupimské dohodě“, i když dohoda jako taková neřešila detaily odsunu. Dekrety v podstatě pouze konkretizovaly vlastní organizaci provádění odsunů.
Mezi další dnes nejvíce diskutované (a napadané), patří Dekret prezidenta č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově - právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, dále Dekret prezidenta č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a také Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Pochopitelně jsou tyto dekrety „populární“ díky tomu, že jsou napadány ze strany potomků těch, kteří z jejich titulu o majetky přišli a ve vleklých soudních sporech se snaží prokázat nevinu svých předků – a když to nejde, tak napadnout legitimitu ustanovení, kterými o tyto majetky přišli.
Ale vůbec už se nemluví o převážné většině z těch 143 dekretů, kterými byly upravovány další důležité části života poválečného Československa, jako byl Dekret č. 91/1945 o obnovení československé měny, nebo Dekret prezidenta č. 80/1945 Sb. o opětném zavedení středoevropského času, Dekret č. 85/1945, kterým se ruší školné na státních středních školách, Dekret 88/1945 o všeobecné pracovní povinnosti atd, atd. Bez zajímavosti není určitě ani Dekret 56/1945 o úpravě platu prezidenta Československé republiky, kterým byla stanovena výše jeho odměny na 3 300 000 Kč a dalších 3 300 000 ročního příspěvku na chod prezidentské kanceláře. Tento právní předpis byl zrušen až zákonem č. 10/1993 Sb.
Ústavním zákonem Prozatímního Národního shromáždění, jako legitimním Parlamentem ČSR, byly v roce 1946 všechny dekrety prohlášeny za zákon, resp. ústavní dekrety za ústavní zákon a jako takové jsou v průběhu let nahrazovány zákony novelizovanými. Z uvedeného vyplývá, že stejně jako že vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš nic nespáchali, ale splnili bojový úkol, který dostali, tak v podstatě v současnosti neexistuje žádný Benešův dekret, protože se z nich staly zákony ČSR okamžikem jejich schválení prozatímním Národním shromážděním. A tak je třeba je posuzovat a nakládat s nimi.
Petr Říha
Cestovka naruby (upraveno na příkaz administrátora)
Vždycky jsem si myslel, že cestovní kancelář je tu proto, aby klienta, za jeho peníze odvezla do zvolené destinace, kde si za své peníze užije. Ale nebyl by to podnikavý člověk, aby nevymyslel pro něj výhodnější způsob turistiky.
Petr Říha
Zavlaje nad Pražským hradem bílá vlajka?
Všichni pamatujeme na 19. září 2015, kdy na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana vyvěsili členové uskupení Ztohoven na střechu Hradu obří červené trenýrky.
Petr Říha
Sláva Ukrajině - aneb kdo řídil operaci „Dunaj“
Invaze vojsk jedné země do druhé je vždy pro obyvatele napadené země věc smutná a měla by být nepřijatelná. Díky hrátkám politiků zúčastněných států se běžný člověk dostává do problémů, hraničícími až se ztrátou života
Petr Říha
Hoří má panenko - Hubáčková
Náš nejmladší národní park opět prochází zkouškou ohněm. Hořelo zde již několikrát, ovšem v rozsahu, kdy je zničeno téměř 14% plochy, to ještě nebylo. Nicméně ty menší požáry byly varování, varování, že je něco špatně.
Petr Říha
Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!
Tímto slavným výkřikem Josefa Švejka končí film Poslušně hlásím, vyjadřující absurdnost situace, neboť kdyby tam lidi nebyli bylo by zbytečné tam střílet z děl. „Jak myslíte, Švejku, že bude vojna dlouho trvat?“
Petr Říha
XI. Sjezd ČSBS, aneb když ruka ruku myje
Za svůj život jsem zažil několik sjezdů. Byly ustavující, slučovací, řádné i mimořádné. Tenhle byl sice řádný, ale velmi mimořádný a zřejmě pro mne i pro bojovníky poslední.
Petr Říha
Dva roky prázdnin
Už jsme si zvykli na naplnění vizí Julesa Verna, cestujeme ZE ZEMĚ NA MĚSÍC, hlubiny oceánů brázdí ponorka NAUTILUS (dokonce atomová), ponořili jsme se DVACET TISÍC MIL POD MOŘE
Petr Říha
Medaile pro Prymulu
Ty tam jsou doby, kdy nás naše média každý den informovala o tom, kolik uhlí narubali horníci na Donbase a kolik nadojila kráva rekordmanka v Charkově. Situace se změnila a o Rusku se dnes nedozvíte téměř nic.
Petr Říha
Hitler je gentleman
Tak máme zase dlouholetou kauzu, kdy naši dobře placení soudci již pět let bádají nad tím, zda prezident republiky viděl něco, co existuje nebo neexistuje a do jaké míry je vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová
Petr Říha
Vlasovci - aneb muži bez budoucnosti
Stále se dovídáme další a další nové informace o tom, jak a kdy vlastně 2. světová válka v Evropě skončila a kdo měl jak velký podíl na konečném vítězství.
Petr Říha
Smrt darebáka
Trestní kolegium Nejvyššího soudu se vyznamenalo. Páni soudci se hluboce zamysleli a přišli na to, jak dále darebákům ulehčit život. Darebákům, kteří už nemají strach z trestu smrti, kteří mají ve vězení možnost studia, televizi,
Petr Říha
Daj-li mi medaili nebo nedaj-li mi medaili
Anton Špelec ostrostřelec, Toho když to popadne, Poručí si liquére - A to špatně dopadne. Já bych do toho kop. Ta medaile bude můj hrob... zpívá Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec.
Petr Říha
Je stát náš kamarád? 2. díl
S rozmachem španělských zámořských objevů a následnou kolonizací dobytých území s drancováním pokladů místních kultur i nerostných zdrojů se snažily Francie a Anglie oslabit vzrůstající moc a sílu Španělska,
Petr Říha
Petr nebo Pavel - padni komu padni.
Tak mně zase poněkud „hnuly žlučí“ hrátky, které se rozehrávají na našem nejprokletějším ministerstvu. Naší „srandovní“ armádě s třiceti tanky, předraženými a poruchovými Pandury, půjčenými letadly, nefunkčními padáky .......
Petr Říha
Je stát náš kamarád ? 1. díl
Možná, že namítnete, že stát přece nemusí být náš kamarád – že má své funkce, ale nějaké „kamarádšofty“ mezi to nepatří.
Petr Říha
Otevřený dopis předsedovi strany o volebních podvodech ČSSD
Od roku 1989 jsem úspěšně prošel všemi komunálními volbami v Petrovicích a někdy to nebylo příjemné - ale stále "přituhuje". V těchto volbách už jsem se setkal skoro se vším - lži, nadávky, zneužívání obecních peněz pro volby....
Petr Říha
Sloup panny Marie versus pomník Marie Terezie
Vždycky jsem si myslel, že lidé raději budují než boří. Pak jsem se ale zamyslel nad tím, proč vlastně producenti nabízejí ve filmech tolik rozbitých aut, požárů, výbuchů...
Petr Říha
Hledám hrázného! Zn. Vypusťme kaprům rybník!
Díval jsem se na reportáže ze sobotní demonstrace odborářů a levicových politiků a na nedělní komentáře a bylo mi z toho moc smutno. Nikde vlastně nezaznělo to, co tam těch 100 000 lidí přivedlo !!!!
Petr Říha
Absurdistán I.aneb Jak Krystýna s Jardou Vítkovi chtěli vzít hračku
Tak nám zabili Ferdinanda, řekla paní Müllerová!.....tedy: „Tak nám zavřeli úplatkáře“. Švejk na vozíku huláká „Na Bělehrad“ a my bychom asi měli provolávat slávu systému, který se konečně odhodlal potrestat někoho za korupci
Petr Říha
Jsme to, co jíme
Člověk údajně stojí na vrcholu potravního řetězce. Je to zcela určitě pravda, i když o své postavení musí neustále bojovat a lze ho mnohdy i zpochybnit. Snědl člověk kupříkladu víc krokodýlů nebo krokodýli lidí?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x