Smrt darebáka
„dámské“ návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců vězeňské služby v prostorách k tomu určených, vycházky atd. dali další dárek.
Vžijme se, prosím, do modelové situace. Jako staršího příslušníka neněžného pohlaví vás vaše prostata donutí uprostřed noci vstát a potácet se rozespalý ztemnělým bytem na toaletu. Když míjíte obývák, zaujme vás - přes skleněnou výplň dveří - bloudivé světélko baterky. Téměř spící mozek kupodivu správně vyhodnotí situaci – uvnitř je zloděj!! V předsíni máte ukrytou zbraň a jelikož nevíte, co vás ve vašem obýváku čeká, vezmete si ji a pomalu otevřete dveře do pokoje. Nevidíte pořádně muže uvnitř, jen siluetu muže vyššího a statnějšího, než jste vy. Všude okolo je spoušť – vyházené zásuvky, knihy z knihovny, hračky vašich vnoučat. Něco zakřičíte, ani pořádně nevíte co a máváte odjištěnou zbraní. Zloděj toho také moc nevidí, ale ví, že nad rozespalými obyvateli bytů má vždy výhodu. Vyrazí proti vám, čímsi vás udeří a snaží se utéct oknem, kterým vám do bytu vlezl. Ještě v pádu vystřelíte a …….. teď to teprve začne.
V tom horším případě darebáka postřelíte. On se pochopitelně už nikdy neuzdraví, stále „trpí nesnesitelnými migrénami“ a dalšími postiženími. Krást již nemusí – až do konce života mu jeho život budete sponzorovat vy, což vás pochopitelně nejen finančně vyčerpá, ale i psychicky zničí.
Jen o málo lepší situace je ta, že darebáka zastřelíte. Máte samozřejmě maximální smůlu neboť je střelen zezadu a každý soudce vám vysvětlí, že pro vás nebyl nebezpečný, jen se chtěl před vámi – krvežíznivou bestií – zachránit útěkem. Doposavad se tyto případy většinou posuzovaly jako nepřiměřená obrana, případně jako zabití – ale ouha páni soudci se hluboce zamysleli, jak darebáky ochránit – a přišli na to. Ode dneška se budeme muset nechávat okrádat jako tupé ovce, abychom náhodou darebákovi neublížili – měli bychom totiž na krku vraždu.
Na počátku března 2017 totiž rozhodlo trestní kolegium Nejvyššího soudu v novém sjednocujícím stanovisku, že pokud okrádaný člověk usmrtí zloděje, jde o vraždu, a nikoliv o mírněji trestané zabití. Dokument je pro české soudy závazný. Soud konkrétně stanovil, že prostá krádež majetku, i když je to zavrženíhodný skutek, není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu. Takže soudci moudře rozhodli, že když někdo uprostřed noci poruší jeden z nejzávaznějších právních předpisů – Článek 12 odstavec (1) Listiny základních práv a svobod – (Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí) a vleze vám do bytu – aniž vám pochopitelně dá vědět, jestli vás jen okrade nebo pak i znásilní spící dceru – vy, podle nich, nemáte právo být rozrušený. Vy nemáte právo chránit svůj majetek – i když jste držitelem legální zbraně a zbrojního průkazu kategorie D, který vás, podle Zákona o střelných zbraních (§ 33) výslovně opravňuje chránit zdraví, život a majetek. Pokud jste starší menší a slabší než zloděj, musíte se podle soudců jen dívat, jak s pytlem lupu přes rameno opouští váš byt.
Pochopitelně se můžete obrátit na policii. Tam strávíte půl dne a po několika měsících vám přijde Usnesení, kterým vás vedoucí příslušného obvodního ředitelství policie informuje o tom, že oznámení ve věci trestného činu ODKLÁDÁ, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti …… ble ble ble. A pokud máte byt, auto, chalupu a jezdíte tramvají s peněženkou v zadní kapse kalhot – můžete si s těmito usneseními vytapetovat záchod.
Stále více nabývám dojmu, že tento stát je stále více tvořen spíš pro darebáky. Nechrání občany, kteří vytvářejí hodnoty a platí daně. Těm, podle mého názoru, život stále více komplikuje a chrání darebáky, kteří parazitují na hodnotách, které vytvořili jiní.
Dalším problémem bude asi ztráta soudnosti soudců - pokud darebák okrade o 100 000 Kč průměrného občana nebo důchodce, bude to pro okradeného zřejmě mnohem větší neštěstí než pro pana soudce Nejvyššího soudu s měsíčním příjmem 150 000 Kč. (zdroj: http://kupnisila.cz/platy-soudcu/). Ten nad takovou ztrátou pochopitelně lehce mávne rukou a aby se o ni snad dokonce přetahoval se zlodějem – to už vůbec ne.
Petr Říha
Cestovka naruby (upraveno na příkaz administrátora)
Vždycky jsem si myslel, že cestovní kancelář je tu proto, aby klienta, za jeho peníze odvezla do zvolené destinace, kde si za své peníze užije. Ale nebyl by to podnikavý člověk, aby nevymyslel pro něj výhodnější způsob turistiky.
Petr Říha
Zavlaje nad Pražským hradem bílá vlajka?
Všichni pamatujeme na 19. září 2015, kdy na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana vyvěsili členové uskupení Ztohoven na střechu Hradu obří červené trenýrky.
Petr Říha
Sláva Ukrajině - aneb kdo řídil operaci „Dunaj“
Invaze vojsk jedné země do druhé je vždy pro obyvatele napadené země věc smutná a měla by být nepřijatelná. Díky hrátkám politiků zúčastněných států se běžný člověk dostává do problémů, hraničícími až se ztrátou života
Petr Říha
Hoří má panenko - Hubáčková
Náš nejmladší národní park opět prochází zkouškou ohněm. Hořelo zde již několikrát, ovšem v rozsahu, kdy je zničeno téměř 14% plochy, to ještě nebylo. Nicméně ty menší požáry byly varování, varování, že je něco špatně.
Petr Říha
Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!
Tímto slavným výkřikem Josefa Švejka končí film Poslušně hlásím, vyjadřující absurdnost situace, neboť kdyby tam lidi nebyli bylo by zbytečné tam střílet z děl. „Jak myslíte, Švejku, že bude vojna dlouho trvat?“
Petr Říha
XI. Sjezd ČSBS, aneb když ruka ruku myje
Za svůj život jsem zažil několik sjezdů. Byly ustavující, slučovací, řádné i mimořádné. Tenhle byl sice řádný, ale velmi mimořádný a zřejmě pro mne i pro bojovníky poslední.
Petr Říha
Dva roky prázdnin
Už jsme si zvykli na naplnění vizí Julesa Verna, cestujeme ZE ZEMĚ NA MĚSÍC, hlubiny oceánů brázdí ponorka NAUTILUS (dokonce atomová), ponořili jsme se DVACET TISÍC MIL POD MOŘE
Petr Říha
Medaile pro Prymulu
Ty tam jsou doby, kdy nás naše média každý den informovala o tom, kolik uhlí narubali horníci na Donbase a kolik nadojila kráva rekordmanka v Charkově. Situace se změnila a o Rusku se dnes nedozvíte téměř nic.
Petr Říha
Hitler je gentleman
Tak máme zase dlouholetou kauzu, kdy naši dobře placení soudci již pět let bádají nad tím, zda prezident republiky viděl něco, co existuje nebo neexistuje a do jaké míry je vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová
Petr Říha
Vlasovci - aneb muži bez budoucnosti
Stále se dovídáme další a další nové informace o tom, jak a kdy vlastně 2. světová válka v Evropě skončila a kdo měl jak velký podíl na konečném vítězství.
Petr Říha
„Benešovy dekrety“ po sté a první
O takzvaných Benešových dekretech dnes mluví kdekdo, ale málokdo četl alespoň jejich seznam a ví, kolik jich bylo, proč byly vydány, k čemu ve své době sloužily a jakou mají hodnotu dnes.
Petr Říha
Daj-li mi medaili nebo nedaj-li mi medaili
Anton Špelec ostrostřelec, Toho když to popadne, Poručí si liquére - A to špatně dopadne. Já bych do toho kop. Ta medaile bude můj hrob... zpívá Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec.
Petr Říha
Je stát náš kamarád? 2. díl
S rozmachem španělských zámořských objevů a následnou kolonizací dobytých území s drancováním pokladů místních kultur i nerostných zdrojů se snažily Francie a Anglie oslabit vzrůstající moc a sílu Španělska,
Petr Říha
Petr nebo Pavel - padni komu padni.
Tak mně zase poněkud „hnuly žlučí“ hrátky, které se rozehrávají na našem nejprokletějším ministerstvu. Naší „srandovní“ armádě s třiceti tanky, předraženými a poruchovými Pandury, půjčenými letadly, nefunkčními padáky .......
Petr Říha
Je stát náš kamarád ? 1. díl
Možná, že namítnete, že stát přece nemusí být náš kamarád – že má své funkce, ale nějaké „kamarádšofty“ mezi to nepatří.
Petr Říha
Otevřený dopis předsedovi strany o volebních podvodech ČSSD
Od roku 1989 jsem úspěšně prošel všemi komunálními volbami v Petrovicích a někdy to nebylo příjemné - ale stále "přituhuje". V těchto volbách už jsem se setkal skoro se vším - lži, nadávky, zneužívání obecních peněz pro volby....
Petr Říha
Sloup panny Marie versus pomník Marie Terezie
Vždycky jsem si myslel, že lidé raději budují než boří. Pak jsem se ale zamyslel nad tím, proč vlastně producenti nabízejí ve filmech tolik rozbitých aut, požárů, výbuchů...
Petr Říha
Hledám hrázného! Zn. Vypusťme kaprům rybník!
Díval jsem se na reportáže ze sobotní demonstrace odborářů a levicových politiků a na nedělní komentáře a bylo mi z toho moc smutno. Nikde vlastně nezaznělo to, co tam těch 100 000 lidí přivedlo !!!!
Petr Říha
Absurdistán I.aneb Jak Krystýna s Jardou Vítkovi chtěli vzít hračku
Tak nám zabili Ferdinanda, řekla paní Müllerová!.....tedy: „Tak nám zavřeli úplatkáře“. Švejk na vozíku huláká „Na Bělehrad“ a my bychom asi měli provolávat slávu systému, který se konečně odhodlal potrestat někoho za korupci
Petr Říha
Jsme to, co jíme
Člověk údajně stojí na vrcholu potravního řetězce. Je to zcela určitě pravda, i když o své postavení musí neustále bojovat a lze ho mnohdy i zpochybnit. Snědl člověk kupříkladu víc krokodýlů nebo krokodýli lidí?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x