Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dva roky prázdnin

Už jsme si zvykli na naplnění vizí Julesa Verna, cestujeme ZE ZEMĚ NA MĚSÍC, hlubiny oceánů brázdí ponorka NAUTILUS (dokonce atomová), ponořili jsme se DVACET TISÍC MIL POD MOŘE 

(překlad názvu knihy je nesprávný a tudíž zavádějící. V originále jde o dvacet tisíc „lieues“, což je starobylá jednotka délky, která odpovídá francouzské metrické variantě a je dlouhá 20cm. 20 000 lieues je tedy, již reálných 4000 metrů), CESTU KOLEM SVĚTA ZA OSMDESÁT DNÍ zvládáme zcela běžně třeba i autobusem a nyní konečně dochází i na poslední z daných vizí – naše děti budou mít DVA ROKY PRÁZDNIN. 

Ale ejhle, děti prázdniny nechtějí, baží po vzdělání a kolektivu, píší tklivé dopisy na všechny strany, aby se mohly do školy vrátit. Trpí při distanční výuce a od koukání do počítače je bolí očička.

Skutečně nevěřím svým očím. Prošel jsem vzdělávacím systémem této země od časů, kdy se chodilo do školy od 7mi let a to na 9 let. Poté se zkoušel experiment, který počítal s uceleným dvanáctiletým vzdělávacím cyklem. Dokument, který našel oporu v zákoně z 21. června 1978, prodlužoval povinnou školní docházku na deset roků. Současně ale zkracoval dosavadní devítiletou základní školu na osm roků (první stupeň byl zkrácen na čtyři roky). Všichni žáci pak museli dokončovat povinnou školní docházku na některé střední škole, přičemž střední odborná učiliště (na mnohých byly nově zavedeny i maturity, neboť bylo „politicky neúnosné, aby se mladá generace dělnické třídy nemohla ucházet o vysokoškolské vzdělání“ – pro které byla maturita nezbytnou podmínkou, a tak z učilišť vycházeli řemeslníci a prodavači s maturitou.)  Po listopadu 1989 byla v roce 1990 novelou školského zákona povinná školní docházka opět zkrácena na devět roků a současně byla prodloužena základní škola na devět let. Devátý ročník základní školy však nebyl povinný a žákům bylo umožněno odcházet na střední školy již z 8. ročníku. Záměr zákona, aby povinná školní docházka byla opětovně stejně dlouhá jako základní škola, tak dostal opět poněkud trhlinu. Tímto nepovedeným záměrem ministerstva školství, byla vytvořena situace, kdy nemohlo dojít k smysluplnému zformování koncepce výuky v 9. ročníku. Počet žáků v 9. ročníku základních škol postupně klesal, až zůstal jen tzv. sběrný devátý ročník, shromažďující převážně žáky, kteří neuspěli při zkouškách na střední školy a pak naprosté lemply s nezájmem o jakékoliv studium. V tomto prostředí neměli ti – studiachtiví pochopitelně šanci se připravit na opakování přijímacích zkoušek. Situaci se pokusila řešit další novela školského zákona z června 1995, která stanovila 9. ročník základních škol povinným. Současně pak vrátila prvnímu stupni základní školy délku 5 roků. Kruh se uzavřel a jsme po spoustě prožitých kotrmelců zase tam, kde jsme byli na konci 50tých let. Přesto každá z těchto etap školských pokusů vyprodukovala renomované odborníky v nejrůznějších oborech.

Když jsem absolvoval základní devítiletou školu (ZDŠ) a udělal zkoušky na střední školu, vyzkoušel nás školský systém, zda nás bude vybraný obor bavit, a tak jsme v 15ti letech nastoupili na tzv. roční předškolní praxi do dělnických činností na lesních závodech, kdy jsme si pouze třikrát dojeli do školy pro úkoly. A to prosím bez psychické újmy.

Když se dívám na některé ty „dětské“ výtvory, opravdu žasnu nad přehledem a vyspělostí dnešní nejmladší generace. Už jsem si zvykl, že ve stejných letech, kdy dnešní děti dokážou obsluhovat veškerou elektroniku v domácnosti a využívat 5x více funkcí mobilního telefonu než já dnes – tak v té době jsem já jen na pískovišti žral písek. Běžné je vidět dvě děcka s „mobily“ na lavičce, které spolu komunikují ne verbálně, ale prostřednictvím sociálních sítí. A najednou je pro ně distanční výuka prostřednictvím videokonference problém? Najednou je problém výuka ve stylu 21. století a žactvo se touží vrátit do školních škamen, jako za dob Marie Terezie?

A tady nabývám dojmu, že zakopaný pes je někde jinde. Jednak rodiče na home office, dlouhodobě izolovaní s vlastními ratolestmi, už mají poněkud „nervy v kýblu“ a druhak je zde poměrně silná (a hlavně hlučná) skupina jakýchsi přírodních matek (provozující kupříkladu web VratmeDetiDoSkoly), které chtějí rodit doma ve vaně, nenechávají děti očkovat (proti čemukoliv) a nyní se kácejí z toho, že by děti měly být testovány a očkovány.

Děti píší dopisy se žádostí o pomoc kde komu, i Karlu IV.  Dopis žáka 4. třídy je komentován tklivými řádky. Za povšimnutí stojí, že přestože autor druhého příspěvku neměl dlouhodobý výpadek školní docházky, není schopen sestavit smysluplnou větu.

No a k tomu musíme přičíst část naší politické „reprezentace“, které se hodí cokoliv, aby vypadala, že ví, i když dobře ví, že nic neví a že by se v dané situaci „plácala“ stejně nebo ještě hůř než vládnoucí garnitura. Fascinují mě rovněž média, která mají díky pandemii nepředstavitelné žně. Najednou se ale nedozvíme nic o afrických migrantech, o chřipkové epidemii a dalších tématech, která byla jejich vděčnými náměty v dobách, kdy „Kovídek“ ještě spal někde v čínském netopýřím kožíšku. Hlavní televizní zprávy se z velké části skládají z balastu, kdy redaktoři a reportéři vyrážejí do ulic, aby se, zcela průměrného a evidentně pouze medii in(formovaného) občana vyptali, co dělá naše vláda špatně, případně aby se malé Marušky zeptali, jak moc se jí stýská po škole. Když k tomu přičteme interview s odborníky, kteří zcela rozmetají argumenty odborníků placených vládou, tak to už je opravdu moc. Všechny tyto praktiky a metody se mi zdají velmi „unfér“ nejenom vůči lidem, kteří se 20 hodin denně snaží nelehkou situaci řešit, ale i vůči nám všem, kteří bychom měli (a i chtěli) pandemii přežít. Pro inspiraci se opět vraťme k Julesi Vernovi a jeho knize.

Autor zde zpracoval napínavý příběh patnácti chlapců, kteří měli vyjet na prázdninový výlet jachtou na moře. Během příprav k vyplutí v Aucklandu na Novém Zélandu odešla posádka na břeh a loď s chlapci na palubě se díky nedopatření dostala na moře. Zde byla silnou bouří zahnána přes celý Pacifik k břehům neobydleného ostrova, kde ztroskotala. Chlapci na ostrově vybudovali vzkvétající osadu, kde každý pracoval podle svých sil a schopností a podřizoval se nutné kázni. Proto úspěšně čelili všem nebezpečím a překonali i vážnou roztržku, která hrozila rozdělit osadu na dva tábory. Po dalších mnohých útrapách se dokázali navrátit zpět do vlasti. V této knize nám Verne opět ukázal (jako v mnoha jiných svých dílech) sílu stmeleného kolektivu, který je schopen v mezních situacích dosáhnout takových výsledků, jakých by nikdy nemohl člověk dosáhnout sám. Moc bych si přál, aby tento poslední odstavec byl pro nás inspirující.

Autor: Petr Říha | úterý 2.3.2021 1:43 | karma článku: 11,69 | přečteno: 296x
  • Další články autora

Petr Říha

Cestovka naruby (upraveno na příkaz administrátora)

Vždycky jsem si myslel, že cestovní kancelář je tu proto, aby klienta, za jeho peníze odvezla do zvolené destinace, kde si za své peníze užije. Ale nebyl by to podnikavý člověk, aby nevymyslel pro něj výhodnější způsob turistiky.

31.10.2023 v 11:08 | Karma: 19,49 | Přečteno: 363x | Diskuse| Hyde park

Petr Říha

Zavlaje nad Pražským hradem bílá vlajka?

Všichni pamatujeme na 19. září 2015, kdy na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana vyvěsili členové uskupení Ztohoven na střechu Hradu obří červené trenýrky.

13.1.2023 v 1:17 | Karma: 10,31 | Přečteno: 307x | Diskuse| Hyde park

Petr Říha

Sláva Ukrajině - aneb kdo řídil operaci „Dunaj“

Invaze vojsk jedné země do druhé je vždy pro obyvatele napadené země věc smutná a měla by být nepřijatelná. Díky hrátkám politiků zúčastněných států se běžný člověk dostává do problémů, hraničícími až se ztrátou života

12.8.2022 v 12:27 | Karma: 30,29 | Přečteno: 1564x | Diskuse| Srpen 1968

Petr Říha

Hoří má panenko - Hubáčková

Náš nejmladší národní park opět prochází zkouškou ohněm. Hořelo zde již několikrát, ovšem v rozsahu, kdy je zničeno téměř 14% plochy, to ještě nebylo. Nicméně ty menší požáry byly varování, varování, že je něco špatně.

8.8.2022 v 19:54 | Karma: 17,09 | Přečteno: 404x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Říha

Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!

Tímto slavným výkřikem Josefa Švejka končí film Poslušně hlásím, vyjadřující absurdnost situace, neboť kdyby tam lidi nebyli bylo by zbytečné tam střílet z děl. „Jak myslíte, Švejku, že bude vojna dlouho trvat?“

9.4.2022 v 1:36 | Karma: 21,71 | Přečteno: 683x | Diskuse| Politika

Petr Říha

XI. Sjezd ČSBS, aneb když ruka ruku myje

Za svůj život jsem zažil několik sjezdů. Byly ustavující, slučovací, řádné i mimořádné. Tenhle byl sice řádný, ale velmi mimořádný a zřejmě pro mne i pro bojovníky poslední.

27.7.2021 v 0:18 | Karma: 21,48 | Přečteno: 785x | Občanské aktivity

Petr Říha

Medaile pro Prymulu

Ty tam jsou doby, kdy nás naše média každý den informovala o tom, kolik uhlí narubali horníci na Donbase a kolik nadojila kráva rekordmanka v Charkově. Situace se změnila a o Rusku se dnes nedozvíte téměř nic.

25.1.2021 v 23:02 | Karma: 21,06 | Přečteno: 736x | Diskuse| Společnost

Petr Říha

Hitler je gentleman

Tak máme zase dlouholetou kauzu, kdy naši dobře placení soudci již pět let bádají nad tím, zda prezident republiky viděl něco, co existuje nebo neexistuje a do jaké míry je vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová

1.9.2020 v 1:43 | Karma: 37,08 | Přečteno: 1325x | Diskuse| Ostatní

Petr Říha

Vlasovci - aneb muži bez budoucnosti

Stále se dovídáme další a další nové informace o tom, jak a kdy vlastně 2. světová válka v Evropě skončila a kdo měl jak velký podíl na konečném vítězství.

7.12.2019 v 2:49 | Karma: 33,54 | Přečteno: 1445x | Diskuse| Politika

Petr Říha

„Benešovy dekrety“ po sté a první

O takzvaných Benešových dekretech dnes mluví kdekdo, ale málokdo četl alespoň jejich seznam a ví, kolik jich bylo, proč byly vydány, k čemu ve své době sloužily a jakou mají hodnotu dnes.

30.11.2019 v 23:03 | Karma: 22,14 | Přečteno: 742x | Diskuse| Politika

Petr Říha

Smrt darebáka

Trestní kolegium Nejvyššího soudu se vyznamenalo. Páni soudci se hluboce zamysleli a přišli na to, jak dále darebákům ulehčit život. Darebákům, kteří už nemají strach z trestu smrti, kteří mají ve vězení možnost studia, televizi,

15.3.2017 v 1:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 985x | Diskuse| Občanské aktivity

Petr Říha

Daj-li mi medaili nebo nedaj-li mi medaili

Anton Špelec ostrostřelec, Toho když to popadne, Poručí si liquére - A to špatně dopadne. Já bych do toho kop. Ta medaile bude můj hrob... zpívá Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec.

27.10.2016 v 21:44 | Karma: 36,91 | Přečteno: 3072x | Diskuse| Politika

Petr Říha

Je stát náš kamarád? 2. díl

S rozmachem španělských zámořských objevů a následnou kolonizací dobytých území s drancováním pokladů místních kultur i nerostných zdrojů se snažily Francie a Anglie oslabit vzrůstající moc a sílu Španělska,

4.12.2015 v 0:23 | Karma: 14,62 | Přečteno: 558x | Diskuse| Ostatní

Petr Říha

Petr nebo Pavel - padni komu padni.

Tak mně zase poněkud „hnuly žlučí“ hrátky, které se rozehrávají na našem nejprokletějším ministerstvu. Naší „srandovní“ armádě s třiceti tanky, předraženými a poruchovými Pandury, půjčenými letadly, nefunkčními padáky .......

11.2.2015 v 12:31 | Karma: 27,03 | Přečteno: 1298x | Diskuse| Ostatní

Petr Říha

Je stát náš kamarád ? 1. díl

Možná, že namítnete, že stát přece nemusí být náš kamarád – že má své funkce, ale nějaké „kamarádšofty“ mezi to nepatří. 

16.1.2015 v 14:05 | Karma: 17,97 | Přečteno: 567x | Diskuse| Politika

Petr Říha

Otevřený dopis předsedovi strany o volebních podvodech ČSSD

Od roku 1989 jsem úspěšně prošel všemi komunálními volbami v Petrovicích a někdy to nebylo příjemné - ale stále "přituhuje". V těchto volbách už jsem se setkal skoro se vším - lži, nadávky, zneužívání obecních peněz pro volby....

7.10.2014 v 15:17 | Karma: 16,74 | Přečteno: 1133x | Diskuse| Společnost

Petr Říha

Sloup panny Marie versus pomník Marie Terezie

Vždycky jsem si myslel, že lidé raději budují než boří. Pak jsem se ale zamyslel nad tím, proč vlastně producenti nabízejí ve filmech tolik rozbitých aut, požárů, výbuchů...

24.3.2014 v 20:22 | Karma: 12,83 | Přečteno: 539x | Diskuse| Společnost

Petr Říha

Hledám hrázného! Zn. Vypusťme kaprům rybník!

Díval jsem se na reportáže ze sobotní demonstrace odborářů a levicových politiků a na nedělní komentáře a bylo mi z toho moc smutno. Nikde vlastně nezaznělo to, co tam těch 100 000 lidí přivedlo !!!!

23.4.2012 v 3:50 | Karma: 27,56 | Přečteno: 1225x | Diskuse| Ostatní

Petr Říha

Absurdistán I.aneb Jak Krystýna s Jardou Vítkovi chtěli vzít hračku

Tak nám zabili Ferdinanda, řekla paní Müllerová!.....tedy: „Tak nám zavřeli úplatkáře“. Švejk na vozíku huláká „Na Bělehrad“ a my bychom asi měli provolávat slávu systému, který se konečně odhodlal potrestat někoho za korupci

15.4.2012 v 4:30 | Karma: 18,83 | Přečteno: 1374x | Diskuse| Společnost

Petr Říha

Jsme to, co jíme

  Člověk  údajně stojí na vrcholu potravního řetězce. Je to zcela určitě pravda, i když o své postavení musí neustále bojovat a lze ho mnohdy i zpochybnit. Snědl člověk kupříkladu víc krokodýlů nebo krokodýli lidí?

16.10.2009 v 23:26 | Karma: 12,05 | Přečteno: 1027x | Diskuse| Hyde park
  • Počet článků 24
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 960x
Ing. Petr Říha Původně hajný z Vysočiny, do konce roku 2010 místostarosta jedné z pražských městských částí. V současné době zahradník se specializací na asijské zahrady a tvarování okrasných dřevin. V komunální politice se angažoval nepřetržitě od roku 1990 do roku 2010.

Seznam rubrik