„Benešovy dekrety“ po sté a první

30. 11. 2019 23:03:47
O takzvaných Benešových dekretech dnes mluví kdekdo, ale málokdo četl alespoň jejich seznam a ví, kolik jich bylo, proč byly vydány, k čemu ve své době sloužily a jakou mají hodnotu dnes.

Navíc formulace „Benešovy dekrety“ je podle mne zhruba stejná zhovadilost jako „spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha“. Formulace vycházející z dobové rétoriky, ať již nacistické, či jiné, je přinejmenším zavádějící. Páchají se zločiny... a prezident Beneš podepsal dekrety schválené exilovou vládou stejně tak, jako dnes podepisují prezidenti zákony schválené parlamentem. Jelikož parlament v té době neexistoval, byla exilová vláda jedinou představitelkou československé státní moci, která byla oprávněna vydávat zákonné normy pod názvem Ústavní nebo jen dekret presidenta republiky. První dekrety vznikly již na počátku války (Ústavní dekret presidenta republiky č. 1/1940 ze dne 21. července 1940 o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení ČSR) a zpracovávala je jednotlivá exilová ministerstva. Přesto některá média vytvářejí dojem, jako by se jednalo o individuální aktivitu prezidenta Beneše, který po válce dekrety sám napsal, sám je podepsal a vyhlásil, aby vyhnal Němce, sebral jim majetek a poškodil i ty, kterým nezbývalo nic jiného než „z donucení“ přijmout německé státní občanství a vstoupit do NSDAP. Dekretů bylo vydáno do konce roku 1945 143. Po projednání v exilové vládě a po jejím schválení je kromě prezidenta podepsali: předseda vlády Dr. Jan Šrámek a členové exilové vlády Ján Bečko, Václav Majer, Ján Lichner, František Němec, Dr. Jaroslav Stránský a další. Poslední dekret podepsali v listopadu 1945 kromě prezidenta i předseda vlády Zdeněk Fierlinger a Dr. Jaroslav Stránský.

První poválečný dekret například zrušil všechny majetkové převody, které byly provedeny od zániku 1. republiky. Podle vzoru Francie podepsal prezident Beneš 24. 10. 1945 dekrety č. 100-104, které umožnily znárodnění zestátněním všech dolů, bank, pojišťoven a velkých průmyslových podniků. Podobná situace jako v Československu byla totiž v té době téměř ve všech okupovaných evropských zemích, které k vydávání dekretů také přistoupily. Okupací a válkou rozvrácené hospodářství bylo nutno co nejdříve vrátit do původních kolejí. Dekrety sloužily především tomuto cíli. Okamžitě se vznikem prozatímního Národního shromáždění také jejich vydávání ustalo a zákonodárnou moc převzal tento nový Parlament.

Zároveň si musíme uvědomit, že československá reprezentace nebyla klíčovým hráčem v poválečném uspořádání Evropy, a tak mnohdy jen duplikovala postup jiných států. Vydávání dekretů bylo mnohdy spojeno s plněním závazků stanovených v mezinárodních spojeneckých dohodách vítězných mocností. Týká se to především tolik diskutovaného odsunu Němců z českého pohraničí. Tento problém byl „na stole“ i koncem března 1945 v Moskvě, kde se konala porada mezi československými a sovětskými představiteli, na níž byly projednány základní otázky poválečného uspořádání záležitostí osvobozené Československé republiky. Jednání se účastnil Vjačeslav Michajlovič Molotov, Andrej Vyšinskij a Valerian Alexandrovič Zorin. Z naší strany byl přítomen Eduard Beneš, Jan Masaryk a Zdeněk Fierlinger. Stěžejním problémem byla právě otázka transferu německého a maďarského obyvatelstva. Při jednáních zaznělo, že otázku transferu z Československa spojují vítězné mocnosti s otázkou transferu německého obyvatelstva z Polska, (respektive z území, jež Polsku po válce připadne). Zároveň zde padl názor, že nebude nutno vysídlit všechny Němce. Ze tří milionů by mohlo zůstat v Československu cca 800 000. Na jednáních z české strany zaznělo, že: „Je třeba vyslati především veškerou německou buržoasii, zatím co vůči německému dělnictvu lze postupovati benevolentněji“. Co se týče transferu maďarského obyvatelstva, bylo vyhodnoceno, že z celkového počtu 600 000, jich loajálních bude pouhých cca 200 000, kteří budou moci zůstat. Princip odsunu byl dále také zakotven v „Postupimské dohodě“, i když dohoda jako taková neřešila detaily odsunu. Dekrety v podstatě pouze konkretizovaly vlastní organizaci provádění odsunů.

Mezi další dnes nejvíce diskutované (a napadané), patří Dekret prezidenta č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově - právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, dále Dekret prezidenta č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a také Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Pochopitelně jsou tyto dekrety „populární“ díky tomu, že jsou napadány ze strany potomků těch, kteří z jejich titulu o majetky přišli a ve vleklých soudních sporech se snaží prokázat nevinu svých předků – a když to nejde, tak napadnout legitimitu ustanovení, kterými o tyto majetky přišli.

Ale vůbec už se nemluví o převážné většině z těch 143 dekretů, kterými byly upravovány další důležité části života poválečného Československa, jako byl Dekret č. 91/1945 o obnovení československé měny, nebo Dekret prezidenta č. 80/1945 Sb. o opětném zavedení středoevropského času, Dekret č. 85/1945, kterým se ruší školné na státních středních školách, Dekret 88/1945 o všeobecné pracovní povinnosti atd, atd. Bez zajímavosti není určitě ani Dekret 56/1945 o úpravě platu prezidenta Československé republiky, kterým byla stanovena výše jeho odměny na 3 300 000 Kč a dalších 3 300 000 ročního příspěvku na chod prezidentské kanceláře. Tento právní předpis byl zrušen až zákonem č. 10/1993 Sb.

Ústavním zákonem Prozatímního Národního shromáždění, jako legitimním Parlamentem ČSR, byly v roce 1946 všechny dekrety prohlášeny za zákon, resp. ústavní dekrety za ústavní zákon a jako takové jsou v průběhu let nahrazovány zákony novelizovanými. Z uvedeného vyplývá, že stejně jako že vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš nic nespáchali, ale splnili bojový úkol, který dostali, tak v podstatě v současnosti neexistuje žádný Benešův dekret, protože se z nich staly zákony ČSR okamžikem jejich schválení prozatímním Národním shromážděním. A tak je třeba je posuzovat a nakládat s nimi.

Autor: Petr Říha | sobota 30.11.2019 23:03 | karma článku: 22.14 | přečteno: 737x

Další články blogera

Petr Říha

Cestovka naruby (upraveno na příkaz administrátora)

Vždycky jsem si myslel, že cestovní kancelář je tu proto, aby klienta, za jeho peníze odvezla do zvolené destinace, kde si za své peníze užije. Ale nebyl by to podnikavý člověk, aby nevymyslel pro něj výhodnější způsob turistiky.

31.10.2023 v 11:08 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 353 | Diskuse

Petr Říha

Zavlaje nad Pražským hradem bílá vlajka?

Všichni pamatujeme na 19. září 2015, kdy na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana vyvěsili členové uskupení Ztohoven na střechu Hradu obří červené trenýrky.

13.1.2023 v 1:17 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 297 | Diskuse

Petr Říha

Sláva Ukrajině - aneb kdo řídil operaci „Dunaj“

Invaze vojsk jedné země do druhé je vždy pro obyvatele napadené země věc smutná a měla by být nepřijatelná. Díky hrátkám politiků zúčastněných států se běžný člověk dostává do problémů, hraničícími až se ztrátou života

12.8.2022 v 12:27 | Karma článku: 30.29 | Přečteno: 1556 | Diskuse

Petr Říha

Hoří má panenko - Hubáčková

Náš nejmladší národní park opět prochází zkouškou ohněm. Hořelo zde již několikrát, ovšem v rozsahu, kdy je zničeno téměř 14% plochy, to ještě nebylo. Nicméně ty menší požáry byly varování, varování, že je něco špatně.

8.8.2022 v 19:54 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 396 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 209 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 28.94 | Přečteno: 619 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 949

Ing. Petr Říha Původně hajný z Vysočiny, do konce roku 2010 místostarosta jedné z pražských městských částí. V současné době zahradník se specializací na asijské zahrady a tvarování okrasných dřevin. V komunální politice se angažoval nepřetržitě od roku 1990 do roku 2010.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...